Jaké rostliny a keře na živý plot

Přemýšlíte o založení živého plotu? Říkáte si, z čeho jej udělat, aby nejlépe posloužil jak k okrase, tak k ochraně před hlukem, prachem nebo zvědavými pohledy? Chcete třeba jen drobný živý plot k optickému rozdělení zahrady, či sousedíte s často stříkaným polem nebo s rušnou cestou, takže uvítáte masivní živý plot s plně ochrannou funkcí?

Rostlin a keřů na živý plot je spousta, jistě si vyberete, ať bydlíte kdekoliv a plot chcete pro jakýkoliv účel. Plot můžete dokonce i pojídat nebo si z něj vařit čaj, upéct buchtu. Podívejme se díky autorům magazínu Obydlíčko, jaké rostliny a keře vybrat  na živý plot, kam se které hodí, jaké mají nároky na růst a údržbu, ale též co si zjistit předtím, než si pojedete pro vybrané sazenice do zahradnictví.

Proč chtít živý plot

Jak už jsme naznačili, živý plot dokáže splnit spoustu funkcí najednou. Sice se o něj musíte starat více než o plot plastový či drátěný, ale za vaši péči vám zelený plot přinese spoustu užitku, ať už si pod tímto pojmem představíte cokoliv.

Někomu stačí trocha dekorace, jiný od živého plotu očekává ochranu před hlukem a prachem z cesty, další si chce živým plotem vytvořit zátiší okolo zahradního posezení, někomu jde o více soukromí třeba u bazénu, při grilování nebo dovádění na trampolíně. A najdou se i lidé, kteří chtějí spojit živý plot i s pěstováním užitkových plodin. Důvodů, proč mít živý plot je zkrátka spousta. Dodejme třeba ještě jejich dlouhověkost, která často předčí výdrž materiálů plotů neživých.

Typy živého plotu

Živé ploty se většinou třídí podle barvy, složení, výšky, vyžadované péče nebo podle samotné funkce, kterou mají plnit. Přesná kriteria samozřejmě stanovena nejsou, ale třídění může vypadat například následovně:

Živé ploty podle funkce

• Okrasný živý plot – prostě jen pro zkrášlení pozemku.
• Ochranný živý plot – proti prachu a hluku, proti větru a slunci, proti průniku na pozemek, ochrana soukromí.
• Členící živý plot – sloužící k rozdělení prostoru na jednotlivé segmenty (užitková zahrada, okrasná zahrada, odpočinková zóna, bazén apod.).

Živé ploty podle výšky

• Nízký živý plot – do cca metru, např. pro rozčlenění prostor v zahradě, dekorace.
• Střední živý plot – do tří metrů – ochranná funkce, i dekorativní, lze použít i jako plot okolo pozemku.
• Vysoký živý plot – volně rostoucí rostliny v místech, kde není nutno dodržovat třímetrovou výšku plotu, zejména ochranná funkce, ale i dekorativní, často použití i jako větrolamy.

Živé ploty podle barvy

• Stálezelený živý plot
• Opadavý živý plot
• Živý plot s dekorativními listy
• Kvetoucí živý plot

Živé ploty podle složení

• Listnatý živý plot
• Jehličnatý živý plot
• Bambus jako živý plot

Živé ploty podle vyžadované péče

• Detailně tvarovaný živý plot
• Běžně tvarovaný živý plot
• Volně rostoucí živý plot

Jak rychle roste živý plot

Každá dřevina roste jinak rychle. Například tisy jsou v růstu velmi pomalé, cypřišky nebo jilmy sibiřské vás budou neustále předhánět a nebudete je stíhat krotit, když je zvolíte do míst, kde bystě chtěli úhledný plůtek. Proto je při výběru rostliny a keře na živý plot nutné znát mimo jiné i rychlost jejich růstu v podmínkách, které panují na vašem pozemku.

Co zjistit, než začnete vybírat rostliny a keře na živý plot

Už jsme nakousli, že je potřeba si zjistit, jak rychle rostou dané dřeviny právě na vašem stanovišti. Stanoviště charakterizuje mj. složení půdy, její propustnost, nadmořská výška, orientace plotu podle světových stran, množství slunečního svitu, větrnost, průměrné množství srážek, zkrátka charakteristika místa, kam byste rostliny chtěli dát. Po rozhodnutí se, jakou funkci má živý plot plnit je tohle další krok, abyste mohli vybrat nejlepší živý plot.

Velmi důležitý je i krok třetí – musíte oslovit sousedy, zda budou souhlasit s výsadbou zeleného plotu na hranici s jejich pozemkem, zda se daný typ plotu bude hodit jak k architektuře vašeho domu, tak domu jejich. Nový občanský zákoník totiž dovoluje vlastníkovi pozemku požadovat, aby se soused zdržel sázení trvalejších porostů v těsné blízkosti společné hranice pozemků. A pokud už je vysadil, nebo je nechal vzrůst, tak aby je odstranil.

Kdy vysadit živý plot

Termíny výsadby živého plotu se řídí jak druhem rostliny, tak způsobem pěstování sazenic – tedy zda máte sadbu kontejnerovou nebo prostokořennou. Kontejnerové sazenice lze sadit kdykoliv během vegetačního období – tedy od jara až do podzimu.

• Prostokořenné sazenice vysazujeme podle druhu. Prostokořenné opadavé rostliny vysazujeme na podzim po opadu listí až do zámrazu, případně brzy na jaře, ale jen do začátku rašení. Ve vyšších nadmořských výškách či v mrazových kotlinách sadíme prostokořenné opadavé rostliny zásadně až na jaře.
• Prostokořenné stálezelené dřeviny, ať jehličnaté nebo listnaté, sadíme nejlépe na jaře, nejpozději však na začátku května. Můžeme pak i od srpna, ale nejpozději do poloviny října, aby rostliny stihly do mrazů zakořenit. Pro stálezenou hmotu totiž potřebují v zimě více výživy než dřeviny opadavé.

Jak správně vysadit živý plot

Správná výsadba živého plotu je extrémně důležitá. Je třeba si uvědomit, že dáváte rostlinu na stanoviště, kde poroste spousty let, chcete, aby výsledný plot měl určitou podobu, hustotu, abyste jej mohli třeba i různě tvarovat nebo aby chránil proti větru a prachu, proti postřikům z pole co nejlépe.

Pro správnou výsadbu je proto důležité splnit několik základních podmínek:

• Zrýt a vyplet dostatek zeminy, aby měly dřeviny tolik místa, kolik budou pro začátek růstu potřebovat (později už si místo a živiny vydobudou samy).
• Dostatečně vyhnojit půdu, ve které zelený plot poroste.
• Vysadit rostliny ve správných vzdálenostech, tvarovatelné ploty sadíme i ve sponech – ve dvou a více řadách na přeskáčku vedle sebe (jako černé čtverce na šachovnici).

Velikost zryté a vypleté brázdy, k tomu množství organického hnojení závisí na druhu dřeviny a hustotě výsadby, jde o podobná pravidla, jako když sadíme solitérní keře a stromy.

A co se vzdáleností týká, tak:

• Rostliny pro vysoké ploty sadíme 50 – 100 cm od sebe.
• Rostliny pro střední ploty sadíme cca 35 cm od sebe.
• Rostliny pro nízké ploty (bez nároků na tvarování) vysazujeme cca 25 cm od sebe.
• Rostliny pro ploty, které budeme pečlivěji tvarovat, sadíme mnohem hustěji, nejlépe ve více řadách, nutno však počítat s tím, že se plot sice zacelí rychleji, ale časem si budou dřeviny konkurovat a mohou prosychat.

Sadit je vhodné rostlinky do prohnojené a prolité brázdy (jamky), nikdy na sucho. Po vložení sazenice a přihrnutí půdy ji zlehka udusat, pak znovu zalít, doplnit další zeminu a nejlépe hned zamulčovat. Mulč udrží vláhu v půdě déle, zastíní kořeny rostlin, půdu zahřeje a také brání plevelům v přílišném růstu.

Jaké nářadí budete potřebovat na údržbu

Údržba zelených plotů bude z počátku ve znamení pravidelné zálivky a pletí nejbližšího okolí, pečlivého mulčování. Teprve později, až rostliny důkladně zakoření, začnete s řezem (pokud jej vůbec máte v plánu). Rostliny nejlépe zahustí plot, když je seříznete až o dvě třetiny původní délky. Typ výchovného řezu se liší jak podle odrůdy, tak podle stáří výsadby.

Jaké zahradní náčiní budete potřebovat:

• Nůžky na živý plot (mechanické nebo elektrické nebo s benzínovým motorem)
• Teleskopický polostřih (pro středně vysoké ploty)
• Zahradnické nůžky
• Žebřík (možná)
• Hrábě
• Třeba i drtič větví, díky kterému budete zdarma doplňovat mulč

Jaké rostliny a keře na živý plot

Doporučených rostlin na živý plot je spousta, a to jak typických českých dřevin, tak i exotických druhů. Vybíráme dlouhověké a mrazuvzdorné dřeviny, které jsou schopné dobře prospívat v podmínkách našeho stanoviště. Do textu se nám zdaleka všechny nevejdou, a tak se pojďme podívat alespoň na ty nejčastěji vysazované, se kterými máme nejvíce zkušeností. O jaké rostliny na živý plot se jedná?

Habr (Carpinus)

Strom , který lze udržovat ve výšce od dvou metrů, ale doroste i do 15 metrů. Je neopadavý na zimu, listy padají až s růstem listů nových, a tak je i v zimě neprůhledný. Umí růst velmi hustě, díky tomu i díky listům dělá dokonalou překážku pro prach, hluk, slunce i vítr. Jeho jarní svěže zelená barva dokáže dokonale nabíjet.

Habr vyžaduje slunné polostinné místo, ale zvládnou i trvalejší zastínění. Zemina by měla být mírně kyselá až mírně zásaditá, problém jim nedělá ani písek nebo jíl, pokud jsou doplňovány o organické hnojivo.

Javor (Acer)

Javoru máme na výběr více odrůd, dokáže vytvořit velmi hustý živý plot, který však na zimu opadá, takže jeho hustota se v zimě ztratí. Díky své odolnosti proti průvanu se hodí na větrná místa, pokud nevadí větší propustnost větru přes zimu. Roste bujně, a tak je nutné jej stříhat třikrát do roka. Lze jej krátit na středně vysoký plot, ale i nechat růst do vysokých porostů.

Javory zvládají i plný sluneční svit, ideálem je pro ně však spíše polostín, mladým stromům je vhodné vytvořit umělé zastínění, než dokonale zakoření. Javory nezvládají těžkou jílovitou půdu, skvěle se jim ale bude dařit v zemi mírně kyselé, s písčitým charakterem. Velké pozor je nutné si dávat při řezu, používejte vždy jen vydezinfikované nástroje – hrozí totiž, že strom nakazíte nebezpečnou houbou Verticillium alboatru. K dezinfekci použijte líh, cca 60 %.

Buk (Fagus)

Opadavý strom s hladkou kůrou, kterému listy sice na zimu opadají, ale díky husté struktuře porostu většinou nepadají na zem, nýbrž setrvají v plotě. Díky tomu poskytnou velkou míru soukromí a ochrany proti vnějším vlivům i během zimy.

U nás je doma buk lesní, roste skvěle v zásaditých půdách. V půdách kyselých a podmáčených tolik neprospívá. Nároky na slunce nijak specifické nemá, ale dává přednost polostínu, poroste však i na plném slunci nebo ve stínu.

Tavolník (Spiraea)

Opadavý listnatý keř, který má kompaktní růst, ale může vytvořit rozlehlý křovinatý porost, nejčastěji se ale používá k rozčlenění prostoru v zahradě. Patří k čeledi růžovitých a do živých plotů se dává kvůli své dekorativnosti. Jde o významnou medonosnou dřevinu, která bohatě kvete, liší se tvary a barvami květů podle odrůdy.

Dobře zvládá i sucho nebo méně výživnou půdu, barvu listů mění podle stanoviště (ve stínu zelenají, na slunci jsou zlatavé). Keře dorůstají různých velikostí – podle odrůdy.

Ptačí zob (Ligustrum)

Dřevina velmi vhodná na tvarované, stříhané živé ploty. Neopadává, je stále zelená, dokáže dorůst v hustých výhonech až do 2 metrů. Na pěstování je velmi nenáročný, snese sucho, ale i různé typy půdy. Živý plot umí růst na slunci i v trvalejším stínu. Kvete a tvoří typické drobné černé plody. Nevyžaduje odbornější ošetřování a růst dokáže poměrně rychle.

Meruzalka (Ribes)

Ano, rybíz. Meruzalka je dřevinou velmi podobnou rybízu, na kterou se v sadovnictví roubují jak rybízy, tak třeba i angrešty coby na základní podnož. Ale meruzalek je na 150 druhů, některé se využívají i jako živé ploty.

Snesou plné slunce i polostín, bohatě kvetou květenstvím hroznovitého tvaru, na půdu jsou velmi nenáročné, takže je vypěstujete jak v zásaditějším jílu, tak v kyselejších hlinito-písčitých půdách. Porostou dokonce i v písku.

Dřišťál (Berberis)

Dřišťály tradičně nabízejí krásné podzimní vybarvení i barevnou kůru. Nové kultivary umějí zaujmout pestře zbarvenými listy. Proto jsou velmi oblíbené právě do živých plotů, ale i coby solitéry. Rostou třeba jen do 30 cm, jiné až do 2 m výšky, vybírat můžete ze 190 druhů! Keře jsou příjemně kompaktní a často narostou stejně vysoké i široké, samy se dokáží tvarovat tak, že jsou s nimi majitelé spokojeni i bez větších zásahů. Dřišťály tvoří drobné plody, na větvičkách a někdy i na listech mají tenké trny. Odrůdy jsou opadavé, poloopadavé nebo i stálezelené.

Co se podmínek pěstování týká, opadavý dřišťál je nezmar. Nemá nároky na živiny, vláhu ani povětří, snese jakoukoliv půdu a jakékoliv stanoviště. Horší je to s kultivary. Poloopadavé a stálezelené druhy mají raději polostín a humóznější půdu, barevné dřišťály musíte umístit do polostínu nebo stínu, protože na slunci svou barvu ztrácejí. Vždy je vhodné si zjistit konkrétní podmínky pro konkrétní kultivar dřišťálu.

Pustoryl (Philadelphus) – nepravý jasmín

Jasmínové keře (spolu třeba s šeříky) jsou velmi oblíbené v zahradách, kde jejich majitelé stojí o voňavý zážitek. Pustoryl, čili nepravý jasmín, nabídne záplavu pozdně jarní i letní svěží vůně, květy pokryjí téměř celý povrch keře.

Dorůstá do různých výšek – podle druhu, lze jej i mírně tvarovat. Listy opadají, květy intenzivně voní. Pustoryl snese jakoukoliv půdu i stanoviště, nevadí mu sucho, celkově je velmi nenáročný. Umí růst jak solitérně, tak i formou skupin nebo plotu. Vyžaduje pravidelný řez ihned po odkvětu, kdy se odstraňují staré větve, které kvetly.

Zimostráz (Buxus, krušpánek)

Buxusy zažívaly dlouhodobě oblibu mezi pěstiteli živých plotů, a to jak čistě dekorativní, i pro drobné rozdělení prostoru, oddělení okrasných záhonů, tak i pro vyšší ochranné živé ploty. V posledních letech se však v Evropě přemnožili jeho škůdci (zavíječi zimostrázoví) a buxusy hromadně hynou. Zabránit tomu lze pouze pravidelným postřikem insekticidy.

Buxus je, jak z jeho názvu vyplývá, stálezeleným keřem, pro lidi jedovatým. Patřím k nejtvrdším dřevům v Evropě. Zimostrázy porostou jak na plném slunci, tak v polostínu i v trvalejším zastínění, na slunci budou prospívat méně. Půda by měla být lehce zásaditá, humózní. Buxusy snesou sucho, ale nesmí trvat příliš dlouho.

Tis (Taxus)

Tis není tuje a tuje není tis. V obou případech jde sice o jehličnan, ale v obou případech o zcela odlišný. Tisy mají dlouhé jehličky, pomalu rostou, mohou to být keře i stromy, a jsou jedovaté, u nás dokonce chráněné (volně rostoucí tisy červené). Jsou pozůstatkem druhohor, z období jury a triasu (z dob dinosaurů), vyvinuly se již před 200 miliony let. Jehličky neopadávají. Tisy mohou růst sloupovitě, převisle nebo keřovitě. Kůra je šupinatá a načervenale hnědá. Větvička tisu je symbolem smutku a smrti, ale jeho dřevo nese pojmenování německý eben.

Dobře se tvaruje jak do bonsají, tak do živých plotů. K růstu vyžaduje tis vlhčí, kyprou půdu, zásaditou a humózní. Zvládá růst i na vlhkých kamenitých půdách, upřednostňuje stín, ale zvládne i plné slunce, zejména poté, co dostatečně zakoření. Tvoří červené plody s prudce jedovatými semeny. V současnosti jejich jed skvěle slouží při léčbách rakoviny, v minulosti byl tis téměř vymýcen z evropské přírody kvůli častým otravám dobytka.

Smrk (Picea)

Smrky jsou dřevinou také velmi vhodnou pro pěstování živého plotu. Při správném pravidelném řezu a správně husté výsadbě lze docílit kompaktního, neprůhledného živého plotu, který dobře zadrží prach i vítr, poskytne stín.

Smrky je nutné pěstovat jen jako nízké až středně vysoké živé ploty, aby se spodní části kmenů nevyholovaly. Jsou stálezelené, nabízejí více odrůd, vyhnout bychom se měli smrku pichlavému. Vysadit jej můžete do lehkého přístinu, ale i na plné slunce. Nejrychleji vám plot naroste ze smrku ztepilého. Smrky rády přihnojování hořkou solí, zpočátku potřebují i pravidelnější zálivku.

Zerav (Thuja)

Tuje u nás zažívaly extrémní boom okolo přelomu milénia. Jako živý plot je sadil kdekdo, ale také kdekomu brzy zašly, navíc si lidé zavlekli do zahrad choroby a škůdce, kterým tuje poskytují útočiště. Kultivary tují se liší jak vzhledem, tak rychlostí růstu. Jde o stálezelenou dřevinu, která na dobrém stanovišti roste téměř bez nároků na péči. Existují dokonce i druhy tují, které není nutno stříhat.

Dobře se ujímají sazenice předpěstované v kontejnerech. Na nedostatek nebo přebytek živin reagují žloutnutím, hnědnutím a prosycháním. Z toho plynou i nároky na stanoviště – humóznější půdy, mohou být na plném slunci, ale i v polostínu. Ve stínu mohou trpět rzí.

Cypřišek (Chamaecyparis)

Cypřišek je jedním z nevysazovanějších živých plotů, ale také jedním z nejrychleji rostoucích (některé kultivary), což vyžaduje jeho pravidelnou údržbu řezem. Jde o jehličnan, neopadavý, který je blízkým příbuzným tují. Lépe odolává mrazům než tuje. Nabídne různá zbarvení šupinovitých jehlic, typická jsou modrá. Lze jej dobře stříhat, bez zásahů zvládne až 15 metrů výšky.

Některé kultivary mají větvičky nitkovitě protažené a podél osy mírně pokroucené, čehož se často využívá v okrasných zahradách. Cypřišky vyžadují slunné až polostinné stanoviště, půdy humózní, propustné, mírně vlhké, ale nikoliv přemokřené. Vyžadují pravidelné hnojení.

Sadová růže (Rosa)

Speciální odrůda růží, které se skvěle hodí do živých plotů buď jen pro jejich ozdobu, nebo i jako hlavní dřevina plotu. Jde o keřové růže, které nabídnou nejen záplavu květů, vůní a jedlých šípků, ale také opravdu neprůchodnou bariéru, neboť skrze jejich trny se nikdo hrnout nebude.

Nároky na pěstování jsou podobné jako u jiných růží, pouze stříhání se trochu liší. Staré výhony se zkracují až u země, nové zkrátíte o cirka 40 cm. Dnešní sadové růže jsou vyšlechtěny tak, aby kvetly po celou sezonu. Upřednostňují slunné stanoviště, které podpoří jejich kvetení, ve stínu porostou, ale kvést budou méně, budou tu náchylnější na houbové choroby. U růží je nutné pravidelně kontrolovat mšici, případně stříkat.

Bambus (Bambusa)

V České republice se bambus coby rostlina pro živý plot zatím moc nevyužívá, ale podle zahradních architektů jej i u nás čeká poměrně velké uplatnění. Ploty z bambusu umějí růst velmi rychle, neopadávají, výhonky, které odbočí a jsou „navíc“, můžete využívat v kuchyni.

Výhodou bambusových porostů je fakt, že stará stébla dále nerostou, ta nová stačí krotit jednou za rok. Horší je to s požadavky na stanoviště, nesmí na něm totiž být průvan, vyžaduje humózní a dobře propustnou půdu. Bambusu je v nabídce více druhů, některé snesou plné slunce, jiné polostín. Bambusy rády a hodně odnožují, je nutné je krotit protikořenovou zábranou.