V prvé řadě bych rád zdůraznil, že jsem nikdy nepatřil a asi zřejmě ještě ani nepatřím mezi zaryté fanoušky konzolí. Již od útlého dětství byl součástí naší domácnosti stolní počítač, se kterým jsem vyrůstal, učil se a hlavně prožíval nikdy nekončící herní seance u prvních dílů válečné akce Call of Duty, GTA, strategií Commandos a u nezapomenutelného kolotočového dýchánku Roller Coaster Tycoon.
I dnes, tedy po zhruba 18 letech, si při psaní těchto řádků jenom postesknu a s notnou dávkou nostalgie si stále vzpomínám na dobu letních prázdnin, kdy zmíněné hry na herním poli svojí pevnou rukou vládly. A ačkoli se během let na pultech obchodů objevila celá řádka všemožných herních zařízení, všechna mne obrovskou oklikou minula. Jako milovník počítačů jsem zkrátka nedal na tyto stroje dopustit, a o konzolích jsem nechtěl nikdy ani slyšet. Časy se ale mění a v současné době jsem byl nucen svůj přístup – stejně jako mnozí další – přehodnotit. Důvodů je mnoho, u některých se ale zkrátka pozastavit přece jen musíme.