Pasivní investování

Pasivní investování je jedním ze způsobů, jak mohou bezpečně zhodnotit své úspory i úplní začátečníci, kteří se na trhu neorientují. Pojďte se podívat, na jakém principu funguje a jaké jsou jeho výhody a nevýhody.

Aktivní vs. pasivní investování – rozdíl

Ještě než se podíváme na samotná specifika pasivního investování, seznámíme se také s opačným přístupem – s aktivním investováním. Díky rozdílu lze snáze pochopit, jak tato investiční strategie funguje a na jakém přístupu se zakládá.

Co je aktivní investování?

Pod pojmem „investování“ si většina problematiky neznalých lidí představí právě aktivní strategii. Investor si v tomto případě vybírá jednotlivé akcie (nebo třeba i komodity) pro vklad financí, u kterých očekává nejlepší zhodnocení (lepší než celkový průměr) a naopak se snaží vyvarovat transakcím, které v dohledné době mohou prodělávat. Nedaří-li se jednomu odvětví, směrují se prostředky v danou chvíli do výhodnějších vkladů.

Pro maximalizaci výnosu se při aktivním investování používají časté nákupy a prodeje podle toho, jak se vyvíjí situace na trhu a jak se pohybují ceny. Tento způsob investování také umožňuje používat rozmanité nástroje, jako jsou opce (předkupní právo na možnost budoucího nákupu za předem sjednanou cenu) nebo shortování (obchodování využívající pokles cen). Aktivní pohyby dále umožňují provádění obchodů pro kompenzaci zisků, které je zapotřebí danit. Mezi zcela legální a oblíbené způsoby daňové optimalizace patří například uzavření ztrátových pozic v poslední obchodní den roku a jejich opětovné otevření první den roku následujícího.

Aktivní investování logicky vyžaduje po investorech velké množství času pro uskutečňování obchodů i pro analýzu aktuálních trendů na trzích. Taktéž znalost problematiky je zde samozřejmě zásadní.

Pro velmi zkušené investory představuje aktivní metoda možnost dosažení velkých zisků. Naopak začátečníci, kteří se budou ve své analýze mýlit, mohou prodělat. Nevýhodou jsou také vyšší poplatky – ačkoliv u mnoha brokerů za základní transakce žádné neplatíte (např. u XTB), velkoobjemové nebo komoditní obchodování mnohdy zdarma není a v porovnání s pasivním způsobem vás vyjde dráže nejen kvůli vyšší četnosti obchodů, ale také kvůli celkovému nastavení systému obchodních platforem a brokerů.

Co je pasivní investování?

Na rozdíl od aktivního vyhledávání příležitostí se pasivní investování zakládá na kopírování kapitálového trhu, který sice z krátkodobého (i několikaletého) hlediska kolísá, avšak postupem času roste. Trh je zpravidla reprezentovaný indexem – nejznámějším je S&P 500. Mezi další velké se pak počítají například Nasdaq Composite nebo FTSE all-world.

Pasivní investování je se svým kopírováním výkyvů na trhu dlouhodobou (nikoliv krátkodobou) strategií, protože v některých časových úsecích může hodnota akcií stagnovat nebo i klesat. V případě propadu nemáte na rozdíl od aktivního investování k dispozici nástroje (jako např. opce nebo shortování) – strategií je zde počkat, až se situace zlepší. Zároveň ale pasivní metoda investorům poskytuje daleko větší jistotu výdělku. Ten se například u S&P 500 pohybuje kolem 10 % ročně. Díky tomu, že sami nevybíráte čas nákupu / prodeje ani typ akcií, nehrozí, že uděláte zásadní chybu ve svých předpokladech a plánech. Pasivní investování se tím pádem hodí i pro naprosté začátečníky, kteří dané problematice příliš nerozumějí. Na druhou stranu, pokud zkušení investoři dokáží při aktivním investování dobře analyzovat trh, mohou se vyhnout se ekonomickým propadům ceny a tím pádem vydělat mnohonásobně více.

S&P 500 – co jsou indexy a jak fungují?

Například zmíněný S&P 500 je burzovní index, který zahrnuje 500 největších amerických společností na burzách NYSE a NASDAQ podle tržní kapitalizace (neboli hodnoty všech vydaných akcií dané společnosti) – čím ji má firma větší, tím větší má procentuální zastoupení v tomto indexu. Dle situace na trhu se poměr i zastoupení jednotlivých firem samozřejmě v průběhu času. Všeobecně společnosti v S&P 500 představují zhruba 80 % hodnoty amerického akciového trhu a tradičně se patří například Microsoft, Tesla, Apple, Alphabet, Amazon, Nvidia, Johnson & Johnson či JPMorgan Chase a další.

vývoj S&P v čase | zdroj: Google Finance

Metody investování do indexů

Pro běžné investory by bylo časově náročné i na poplatcích drahé nakoupit a pravidelně aktualizovat vybrané indexy. Proto se využívají ETF fondy. Tyto nástroje sice nejsou vždy zadarmo, avšak v porovnání se samostatným nakupováním akcií stojí jejich zařízení výrazně méně (celkové roční náklady se pohybují zpravidla mezi 0,03 % až 0,30 % p.a.) A co je nejdůležitější – nákupy a aktualizace portfolia probíhají automaticky bez nutnosti věnovat ETF fondům svůj čas.

Na závěr si ještě v jednoduché tabulce shrneme rozdíly:

Typy aktivního a pasivního investování

Na aktivní a pasivní investování se dá pohlížet jako na určitou škálu, ve které se můžete pohybovat. V tomto ohledu rozlišujeme několik investičních strategií podle poměru aktivity a pasivity.

• Boglehead: odvozeno od “vynálezce” pasivního investování; Johna C. Boglea. Jedná se o čistou formu pasivního investování – obchody sledují index tržní kapitalizace a používané jsou pro tento účel obvykle ETF fondy.
• Tilting: Své indexové portfolio si upravíte tak, že nějakým akciím v něm zahrnutým dáte vyšší váhu a budete mít jejich početnější zastoupení, než jaké je jejich původní rozložení v daném indexu. Vybírat můžete například podle regionu či odvětví, u kterého je očekávaný růst. Také lze upřednostnit větší nebo naopak menší akciové společnosti dle tržní kapitalizace.
• Satelitní portfolio: Základem jsou stále indexové EFT fondy, které jsou zastoupené zhruba ze 70 až 90 %. K nim si ovšem přidáte i jiné zde nezastoupené akcie, kterým věříte a u kterých předpokládáte pozitivní vývoj. Satelitní portfolio lze samozřejmě kombinovat i s výše zmíněnou strategií tiltingu.
• Sector picking: Systém investování je zde jasný již podle názvu – sami si zde vybíráte sektory, do kterých budete investovat a do kterých nikoliv. Kromě odvětví businessu ale může být kritériem pro výběr také konkrétní region či jiné principy, např. společenská odpovědnost vybraných firem. Na zastoupení konkrétních akciových společností v portfoliu se používá inspirace v indexech či lze dokonce zvolit přímo tematické ETF fondy.
• Stock picking: Čistě aktivní investování. Zde si již nevybíráte ani přednastavené odvětví, ale rovnou konkrétní akciové společnosti, do kterých chcete investovat bez ohledu na jejich zastoupení v indexech (byť pro inspiraci do nich samozřejmě nahlížet lze). Volba může být opět jak podle očekávatelného růstu konkrétní firmy, tak podle různého tematického zaměření (ziskovost celého sektoru, podhodnocené akcie, stabilně stoupající akcie, vysoká dividenda a další). Nakoupené akci společností lze držet stejně dlouho jako u pasivního investování či je prodat v poměrně krátkém časovém intervalu.
• Trading / spekulace: Aktivní investování ve své rychlé a intenzivní formě. Jedná se o obchodování v krátkodobém horizontu, kdy sázíte na okamžitý nárůst (nebo propad ceny). Po ukončení předpokládaného vývoje zase akcie prodáte a nedržíte je po dlouhou dobu. Trading nebo spekulování se provádí na základě nové informace, které má potenciál ovlivnit vývoj cen, nebo na základě technické analýzy. V každém případě se jedná o nejrizikovější formu investování, protože z krátkodobého hlediska lze pohyby cen obtížněji odhadovat.

Jaký způsob investování zvolit a jak je kombinovat?

Nemáte-li žádné zkušenosti s investováním a analyzováním trhu, bude pro vás daleko větší jistotou pasivní investování. Začátečníci v něm zároveň s největší pravděpodobností dosáhnout daleko většího zhodnocení než při samostatných aktivních investicích. Dle výzkumu S&P Indices Versus Active (SPIVA) z roku 2021 překoná v průběhu patnácti let přibližně 90 % malých i velkých indexových fondů aktivní investiční plány. Ze zmíněného výzkumu vyplývá, že čím delší časový horizont sledujeme, tím více pasivní investování převyšuje aktivní strategii. Naopak kratší časové úseky s menší diversifikací portfolia a se sázkou na riskantnější odvětví mohou přinést rychlý a vysoký zisk, ale jen málokdy „štěstí“ vydrží přát dlouhodobě. Rozhodně by tudíž EFT fondy neměli zatracovat ani zkušenější akcionáři, pro které přináší výhody nejen v jistotě dobrého zhodnocení v dlouhodobém horizontu, ale také v ušetření mnoha času.

zdroj: www.spglobal.com

To ovšem neznamená, že se pasivní investování do indexů nedá s aktivním způsobem kombinovat výše zmíněnými typy. Můžete si například vyčlenit část peněz (třeba i z výdělku z ETF), který si necháte na experimentování a zkoušení akciového trhu na vlastní kůži či jen s malou pomocí indexů. Ovšem je nutné počítat s tím, že o tyto peníze také můžete přijít. Zajímavým „aktivním investováním na zkoušku“ je demo verze s imaginárními penězi, kterou nabízí mnoho brokerů. Pro vyzkoušení si nanečisto, jak akciový trh funguje, nemusíte vložit žádné své finance a při špatném vkladu neproděláte. Zároveň ale nezískáte žádný výdělek, pokud uspějete a virtuálně investujete správně. Nevýhodou, je, že demo programy brokerů jsou často časově omezené. Za vyzkoušení ale rozhodně stojí.